Proč vlastně cvičím Pilates? A proč Pilates s velkým P?

Povahou patřím spíše mezi perfekcionisty a detailisty. To znamená, že nejsem nikdy spokojená sama se sebou. Vlastně jsem v kondici, ale pořád s pocitem, že by to mohlo být lepší. A pak mi jednou tělo ukázalo, jak se mýlím, že mu nevěřím.

Náročné období

Byla jsem po druhém porodu, doma starší dítě ve věku rok a tři čtvrtě, které ač šikovné a v podstatě spolupracující, bylo pořád dost malé a na péči náročné. Ani druhé dítko nebylo vzorné spící miminko a moje spánková deprivace z prvního dítěte se jen posunula do další úrovně, aneb když únava trvá a trvá…

Zatímco s prvním synem jsem v těhotenství intenzivně cvičila až do osmého měsíce, s druhým synem jsem toho v těhotenství moc nenacvičila, protože zkrátka nebylo kdy, jedině snad s dítětem za krkem a jako cvičnou zátěž k těhotenskému břichu jsem nosila ještě staršího. Takže kondice šla dolů a únava nahoru. Druhý porod byl lepší než první, ale následoval mazec. Neustálá péče o jedno či druhé dítě, domácnost, do toho pracovní nezbytnosti a nula času pro sebe a hlavně velmi špatné spaní přerušované častým kojením.

Najednou jsem začala cítit záda, hlavně bedra, přeleželý krk, vnímala jsem napětí v těle, psychika byla hodně špatná. Takový permanentní stav naštvání. Že to nezvládám. Nebo zvládám, ale ne tak jak bych chtěla.
A tu jsem si uvědomila, o kolik mi psychicky i fyzicky bylo lépe, když jsem byla po prvním porodu a měla ještě síly z dob před ním. Že jsem vlastně byla pružná a fit, aniž bych tomu přikládala význam a vlastně mi to pořád přišlo málo. Teď jsem se cítila vyčerpaná, unavená, frustrovaná, naštvaná a opravdu bez kondice.

Pochopila jsem, jak moc tělo, které je zdravé, silné, protažené a opečované pozorností a dechem, dokáže pomoct hlavě.

Odraz ode dna

Teprve když byl mladšímu Artíkovi rok, našla jsem večer po uspání dětí mentální sílu na dvacet, třicet minut cvičení. Cvičila jsem doma po večerech Pilates na pomůcce zvané Motr, což je Pilates na válci se zátěží. Překvapilo mě, že jsem se během dvou, tří měsíců zase dala dohromady.

Zase mě nic netáhlo, nebolelo, cítila jsem v těle sílu, zpevnilo se mi břicho a zadek, opět jsem se rovnala sama od sebe a hlavně, cítila jsem více chuti do života, a to přesto, že spánková deprivace stále trvala, protože Artík se stále vzbouzel několikrát za noc a my s ním.

Když tuhle zkušenost předávám svým lidem, kteří mají pocit, že zas tak velký pokrok neudělaly, anebo že by to břicho mohlo být menší, jsou zklamaní, že za krátkou dobu mohou o i tuhle nabitou kondici přijít. Je to tak, že pracovat se na sobě musí trvale a pravidelně. Na druhou stranu po výpadku při nemoci, těhotenství či jiných důvodech, tělo zase naskočí, za pár dnů, týdnů, je opět fit, vrací se do již známého stavu.

Kontrologie

Velebila jsem tehdy muže, na svou dobu osvíceného člověka, Josepha H. Pilatese, který téměř před sto lety vymyslel systém, který dnes, ač značně upravený (dle nových poznatků v anatomii a biomechanice), pomáhá vést lidem lepší životy.

Proto čas od času připomenu svým klientům, že Pilates je jméno člověka, podle něhož je cvičení nazvané. Sám J. H. Pilates své cvičení nazýval kontrologií, jíž bezesporu je. A tahle kontrologie je dnes rozšířená po celém světě plným právem víc a víc a já jsem vděčná, že i mě před lety vstoupila do života.

A tak jsem dnes zase o kus pokornější a vážím si toho, co mám (nebo se o to aspoň snažím) a i když vím, že by to stále mohlo být lepší, nejsem už na sebe tak přísná. Prostě cvičím a užívám si výsledky, které mi to přináší. Třeba i tu lepší náladu :).